Březen 2015

Páteční Pátá Pecha Kucha

22. března 2015 v 23:30 | Reina-sun |  Úplňkové nářky
Jelikož moje spolužačka a kamarádka D. organizovala v Mariánských Lázních se spolkem Švihák akci s názvem Pecha Kucha Night 5 a básnila o tom už snad půl roku dopředu (vznikaly ódy, sonety i haiku, ačkoliv D. je spíš na malbu), byl můj plán na páteční večer jasný. Akce se konala v našem místním kině Slavia a na programu bylo dvanáct účinkujících. Těm, kdo neví, co Pecha obnáší, věnuji krátké vysvětlení.



--- 12 účinkujících umělců + jejich tvorba a projekty + prezentace na 20 slidů + 1 slide omezen na 20 vteřin + improvizace ---

To jsem se nějak rozkecala! Vystoupení každého umělce tedy trvalo cca 6 a půl minuty a občas to vypadalo jako ve škole, kdy prezentace sice je, ale odevzdaná pozdě a mnohdy si člověk ani nepamatuje, co tam na ty slidy sakra dával za blbosti :D Což vedlo k vtipným situacím, kdy předvádějí měli připravený dlouhý monolog, ale po pár větách museli zaimprovizovat, protože ti oškliví technici přeskočili dál.

Za celý večer se představily i zvláštní a osobité styly komentování prezentací, uvedu moderní cirkusovou skupinu Žonglér o.s., jejíž zástupkyně mluvila do připevněného mikrofonu ve velice zvláštních polohách např. v sedě na nohách ležícího partnera (což by nebylo nic extra), ale i hlavou dolů. Obdiv a respekt. Nebo třeba EPOS 257, jehož identita není známá a neodhalil ji ani na představení, což vyvolalo opar záhadnosti a tajemného očekávání.
Samozřejmě, jak to bývá, zapracovala u některých nervozita, někteří byli horší a někteří lepší. Zmíním tvorbu Moniky Lepschy, která mne uchvátila jak nápadem na boty z rybí kůže, tak více botami v jednom. Michala Kohúta, který svým lehkým humorem a ztřeštěnými nápady rozesmál celý sál. Ne vážně, koho by napadlo hrát na klavír střelbou z pistole, zkonstruovat urnu na raketový pohon, takže obřad rozprášení byl během tří vteřin hotov, vymalovat pokoj barvičkami alias opět raketkami nebo zkonstruovat fotoaparát, který fotí, když mrknete. A skvělí byli také Posedlí, kteří jsou posedlí posedy a mají je, jak říkají, opravdu rádi.

Opravdu jsem si svojí první Pechu užila (a nemohlo za to jenom vynikající občerstvení) (hmm, ty hermelínový záviny...) Nakonec završeno afterparty, kde vystoupil další z účinkujících - rapper Vladimir 518. Překvapivě měl v našem miniměstě hodně fanoušků, klub byl plný, na pití se čekalo.
Já...to nechápu. Nikdy nepochopím, co na rapu máte. Písničky by se měli označovat souzvukem nesrozumitelných slov za naprosto nerytmického skřeku pultovýho tuc tuc. Nic proti nikomu, ale asi na to nemám buňky. Až po několika panácích jsem uznala za snesitelnou "souzvuk nesrozumitelných slov za naprosto nerytmického skřeku pultovýho tuc tuc" Já to říkal. Ale to nejspíš jenom kvůli tomu chlastu a pokročilé noční hodině.
Nicméně, Vladimir měl úspěch - to mu přeju. Ale zůstanu u klasického ,,umění", kde se zpívá a zpěvák musí mít něco. Talent, neobvyklý hlas, chytlavou melodii. Takže díky koncertu mi v sobotu ráno pěkně bušilo v hlavě. Díky za rap. Ave.


Reina-sun

Tulipány 1000x jinak

14. března 2015 v 21:03 | Reina-sun |  Mapuji očima
Květiny jsou vděčným objektem k focení. Nereptají, nestydí se (i když občas předstírají rozpaky) a umí se zatvářit, takže pokud jste jhako já fotograf ve velikých uvozovkách, květiny jsou dobrá volba.
Jenže čarokrásná poupátka stále ne a ne vyrašit ze země a oznámit nám příchod jara, což bych velice ocenila. Jenže ony si dávají na čas! Jaro pořád oddaluje svůj příchod, dělá drahoty a počasí ho v tom ještě podporuje! Tak já otevřu okno a vpustím dovnitř alespoň vzdálený závan jarní nálady, co vy na to?


Líbí se mi ten pyl na okvětním lístku...





I když už si myslíte, že tulipány tulivé důvěrně znáte, není tomu tak. Nikdy nevíte, zda nějaký z nich neskrývá tajemnou modrou skvrnu uprostřed květu...

A proto jsou tak jedinečné. Milionkrát zachycené a přesto...

Reina-sun