Leden 2015

Bude další Osvětim?

27. ledna 2015 v 22:32 | Reina-sun |  Na Téma
Dnešní den je významný. Je to den 70. výročí od osvobození Osvětimského koncentračního tábora. Je to den ukončení zločinů proti lidskosti, vzpomínání na oběti nacistů a projevení solidarity přeživším obětem.
Dnešek se nejvíce rozebíral v Polsku a v Německu (kde se k nacistickým zločinům vyjádřila i kancléřka Angela Merkel), ale i v Čechách žije touto ,,kauzou" většina novin.
Myslím, že nemusím šílené, nehumánní podmínky v Osvětimi popisovat, koneckonců je spousta knih, dokumentů i zpovědí na toto téma. Ale pár vět si neodpustím. Chodící holohlavé kostry v pruhovaných mundúrech, kteří dřou do úmoru, dostávají pouze shnilé potraviny. Ubikace pro stovky lidí, kde je vzdych prosycen viry a zárodky nemocí. Čísla tmavě modré barvy vyražená na pažích vězňů, zástupy jdoucí na okamžitou smrt... Zatímco celá Evropa vidí obrázek pracovníků, jak se smějí do foťáku a dobrovolně pracují na společné věci. A tak dále.

Ne, smyslem tohoto článku je vzpomenout, ačkoliv jsem to díkybohu nezažila. A taky vyjádřit naději, že se tohle už nebude opakovat...ale kdoví, lidé jsou pořád stejní a neschopní poučit se ze svých chyb. Nebo?

Ano a taky něco k zamyšlení: Někdo tvrdí, že se takřka nic nezměnilo - že Židé jsou stále terčem urážek, útoků a bojí se žít v Evropě. A že podobné urážení Židů, Romů a Muslimů spěje znovu k Osvětimi. Je na tom něco pravdy? Vždyť někteří radikálové přímo ohrožují životy našeho národa a blízkých a my je pouze chráníme. Ale nemysleli si Němci (alespoň ti obyčejní), že dělají to samé? Všechno jen proto, že jim to pěkně vtloukali do hlavy.

Ave a nezapomeňte -
Arbeit macht frei!

Reina-sun

P.S. Oni je opravdu osvobodili...ale ne způsobem, jakým si oběti svůj odchod z tohoto světa představovaly...

1# Místo, které miluji

22. ledna 2015 v 21:15 | Reina-sun |  Hřejivá výzva
Hřejivá výzva, Téma 1 .

***


Tisíce hlasů splývají v jedno dlouhé, rozmanité šelestění. Každý lísteček z hráškově zelené jarní klendby nad mou hlavou předává svá drobounká tajemství větru, který se s nimi mazlí, pohrává a dovádí, aby se zanedlouho opotřebovaná a skleslá snesla na zem, kde je pohřbí lidské kroky. Už se těším až toho budu opět součástí.

Při výstupu už neváhala ani chvilku, proč taky. Mé široké, silné věte má hluboce vtisklé do paměti. Zadýchala se, ale spíš než námahou, zapracovalo vzrušení, touha po výškách a mladická dychtivost, co zahlcuje smysly a člověk nevnímá nic krom cíle své cesty.
Už je tu usazená v poslední rozsoše až téměř na špici rozkladité koruny. Slastně vydechne, rozhlédne se do kraje a užívá si ten pocit svrchovanosti - vidí celý kus světa jako pokaždé, když navštíví mou korunu. Jako pokaždé jemně pohladí pahýl, který tu zbyl po zásahu blesku a šeptne: ,,Prozraď mi další..." A tak šeptám tajemství svá, tajemství procházejících milenců i dovádějících dětí a starců, kterým život již protekl mezi prsty. Ona sedí, naslouchá se zavřenýma očima, dešifruje brebentění rozdováděných ratolestí i mých vnoučků lístečků, které se navzájem překřikují. Zdá se to jako chaos a šílený hluk, ale moc dobře vím, že pro Ni je to terapie po dlouhém dni. A ono rozumí a ví.

Dvě hodiny v koruně stromu utekly během mžiku. Čas ubíhá hned jinak, když je člověk ukryt v koruně stromů a má tudíž pocit soukromí. Ta zeleň a silný kmen, co nabíjí energií. Větřík, který příjemně chladí, slunce prosvítající skrz lístky, které nepálí, ale mile hřeje.
Když odcházím, naposledy přejedu po drsném kmeni, zakloním hlavu a svůj pohled věnuji svému oblíbenému místu - místu, které miluji nadevšechna místa.

***

Pokud vás zajímá, co je Hřejivá výzva, klikněte na odkaz v první větě tohoto článku ;)

A jaké je to vaše oblíbené místo? ;)
Reina-sun

Maturita a Něco

19. ledna 2015 v 22:12 | Reina-sun |  Úplňkové nářky
Haleluja, ave!
Tak konečně jsem se dokopala ke stvoření Čehosi. Prostě maturita za pát měsíců, buzerace od učitelů (jasně pro naše dobro) a když už mám chvíli klid, jsem psychicky tak na dně, že nejsem schopná složit dohromady větu natož článek o Něčem. A když vám v hlavě schází nápad na Něco, je jasné, že z toho nic nebude, jelikož když na Něco nemyslíte, nemůžete to přenést na papír, jakožto ani na virtuální stránku. (Normálně jsem se odnaučila psát na klávesnici! Tolik překlepů v jednom slově jsem v životě neviděla! :D)


Poslední dobou mám pocit, že mi někdo vyndal mozek z hlavy, prachsprostě ho znásilnil a vložil zpět jakoby nic. A tento problém nemám sama. Lze to vystihnout dvěma slovy - total exhausted (totálně vyčerpaná). Ten stav, kdy tělo by mohlo běhat kolečka na olympijském stadionu, ale psychika na to prostě nemá.
Jediné, co pomáhá, je pohyb. Prostě se od těch knížek zvednout (ještě jsem se nezačala na tu velkou zkoušku učit, ale stejně u něčeho pořád sedím) a jít na zumbu nebo na ay-fly nebo jenom do parku.

Mein Gott, to zní všecičko tak šíleně depresivně! (Jak mi to krásně zapadá do konceptu dnešního dne - viz nejdepresivnější den ledna.) Ale zrovna dneska jsem úplně v pohodě - nejspíš za to může volnější režim ve škole a zítřejší budoucí absence ♥ Budou testy profesní orientace - to jsem upřímně zvědavá, co jim tam o mně vyjde :D

Už píšu nesmysly. Na to, že je povídám, jsem si už zvykla, ale že je musím i psát... Mám dost. Nejspíš potřebuju vypnout.

Tak já se jdu vypnout a ostatní nech se nezblázní...

Vyplivaná
Reina-sun

p.S. Zdroj