Září 2014

Jak na DADA nerealitu

13. září 2014 v 23:58 | Reina-sun |  Na Téma
To se musí, podle mě by měl každý fantasmagorický bloger navšítit Nerealitu a Snění minimálně jednou do týdne. Proč? Aby se nezbláznil ze života a reality. A nejen blogeři, každému by se občas hodilo vypnout, na nic nemyslet a odpočinout si. Pro mnohé je forma relaxu knížka, pro aktivní sport, pro jiné tvoření, někdo se válí u telky a seriálů.
Ale bloger by měl být člověk kreativní, zvídavý. Měl by hledat tu svou Nerealitu a objevovat ty cizí. Měl by skotačit v rytmu vesmírných bubnů v souznění se svou Duší i Tělem...

O jedné formě uklidnění, vypnutí mozku a otravných důležitých myšlenek a zapnutí tu malou část klidu, o tom bude náš příběh. Půjde o vytvoření básně, která bude o vaší Nerealitě, proto ji cizí Mimorealiťan nepochopí, ač oslovit ho může.
DADA! Ne, Dáda ale DADA. Co je to? Je to slovo, překvapivě a znamená ,,hravý"(od toho se odvíjí básnický směr dadaismus).

Nemusíte mít básnická střeva, ostrý jazyk, dokonce ani šarm vám nepomůže. Postup je jednoduchý.

1. Otevřete noviny (Blesk, MF DNES, Chvilku pro Tebe, cokoli!)
2. Vezměte nůžky a stříhejte slova. Rozstříhejte celý článek nebo jen titulky. Nebo náhodná slova, která se vám líbí, ale pozor! Mělo by být zastoupeno co nejvíce slovních druhů!
3. Dejte slova do pytlíku nebo misky.
4. Pusťte si pohodovou muziku, relaxujte. Nechte mysl vznášet se jinde.
5. Tahejte z pytlíku se zavřenýma očima jednotlivá slova a pečlivě je skládejte vedle sebe, přesně v pořadí, v jakém spatřily světlo vašeho pokoje.
6. Pečlivě opište/nalepte slova na papír.

A je z vás originální básník!

Moje mysl v Nerealitě:



Trochu jsem si s tím ještě pohrála, jak vidíte.

A nyní vás vzývám, zkuste to taky! Těžké to není!


DADA Reina-sun
P.S. Také je to dobré v době tvůrčí krize....

Puchýř z kynutého těsta

10. září 2014 v 23:22 | Reina-sun |  Úplňkové nářky
Zdravím všechny své věrné fanoušky!
Omluvou mé nepřítomsti je fakt, že si Chrome vymyslel, že mě na blog prostě nepřihlásí. Nepomohla sladká vemlouvavá slůvka ani zvuk tříštících se věcí. Ba dokonce ani proud nadávek. Rezignace. Musím si zvyknout na Explorer, fuj, jak se mi nelíbí!

Taky si někdy připadáte jako když žijete v naprosto stupidní ordinaci?!

Pekla jsem, zase po dlouhé době, tentokrát jsem měla premiéru v podobě kynutého koláče. Zchránila jsem totiž několik málo švestiček před zkvašením a následným vypálením. A normálně mám od toho usilovného ,,míchání" nebo spíš žďouchání těsta puchejř! Další nervy jsem měla, když jsem těsto natahovala na plech. Takový vulgarismy to těsto ještě neslyšelo a ani neuslyší! Tady bylo těsta hodně, tady byla díra, tu se mi těsto rozpojilo na 2 kusy, pak protrhlo... Hlavně, že babiččina kuchařka ví, že těsto má být rozprostřeno rovnoměrně! Nakonec jsem se prostě zbavila děr a naházela na o švestky s drobenkou.