Romanovské filozofování

12. listopadu 2011 v 20:57 | Reina-sun |  Na Téma
Konečně další téma týdne, na které píši článek. Nevím proč, poslední dobou k vybíraným tématům nemám co říci.Tento článek bych napsala tak jako tak, ale TT mi vysloveně hraje do karet.

Včera jsem dočetla knihu Anastázie od Colin Falconer. Dokonalá kniha! Úchvatné, donutila mě přemýšlet. Celá kniha se zaobírá otázkou, jestli žila poslední ruská velkokněžna po údajném zabití v roce 1918 či ne. Historická data i chronologické pořádí je správné. Je tam strašně moc historických faktů, přesto jsem se nenudila.

Vědci na tuto otázku hledali odpověď dlouho, protože se nenašli dvě kostry z romanovské rodiny - Alexejova a pravděpodobně Anastáziina. A ke všemu se po celé Evropě objevovali mladé dámy, které tvrdily, že jsou Anastáziemi. Známá je Anna Andersonová z Polska. Nakonec ji usvědčili ze lži, protože neuměla rusky a též byla psychicky narušená.
Až v roce 2008 se našli obě chybějící těla, tudíž vyloučili všechny spekulace a přežití někoho z romanovců.

Každopádně si myslím, že nějací vzdálení potomci Romanovců existují. Proč by nemohli? Kupříkladu v Blesku se zítra dočtete o potomkovi faraona, jenž údajně žije v Kopřivnici. Tak proč by třeba v Šanghaji či New Yorku nebo v Británii nebyl potomek či příbuzný cara.

Bylo by úžasné, kdyby se někdo takový objevil. Změnil by se mu život od základu.

Ještě zpět k Anastázii. Začala mě strašně fascinovat, proto jsem si vyhledala na internetu informace o její rodině. A našla jsem také spousty fotek. Zaujala mne zejméně fotka na tetě WIKI.
( http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Grand_Duchess_Anastasia_Nikolaevna.jpg)
Když si fotečku přiblížíte, co to jde, najděte si její oči. Vidíte? Tak smutné oči. Jakoby smířená s osudem. Jakoby věděla, co ji čeká. Možná proto se kněžny a královny nikdy na portrétech neusmívaly, protože čekaly smutnou budoucnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katashi Katashi | Web | 12. listopadu 2011 v 21:31 | Reagovat

Pěkně napsané. O Rusko se zajímám, takže by bla chyba si něco o ní nepřečíst. A s tím jejím pohledem máš pravdu. Je nešťastná ale  v jejích očích je vidět odhodlání. Byla rozhodnuta a smířena s osudem.

2 Kate Kate | Web | 12. listopadu 2011 v 21:50 | Reagovat

Krasny clanek. Co ty vis treba i ty si nejakym takovym potomkem. Sama jsem nad timto tematem dlouho uvazovala. Vyrustala jsem v okoli dost nevale povesti Cachticke pani a uz jako mala jsem travila kazdy den na CAchtickem hrade a myslela na to jake by to bylo byt tak soucasti takoveho rodokmenu, ale dospela jsem k zaveru, ze na tom nezalezi :) Ja bych se nezmenila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama