Mé myšlenkové pochody

8. března 2011 v 15:39 | Sun |  Úplňkové nářky
Budete se divit, ale i vlci někdy přemýšlí normálně. (Když to dáme do uvozovek.) Dnes mi lidi celá den říkají: Jé, tobě to sluší...Ty jsi dneska nějaká jiná...

Ano, přiznám se. Byla jsem namalovaná. Nic extra, prostě jenom řasenka, černé linky a lehký pudřík. Tess mi dokonce oznámila, že jí připomínám Drew Barrymore. Nechápu, jak na to přišla. A to, že jsem jiná celkově (neberem v potaz šminky) na tom něco pravdy bude. Cítím se jinak. A to nepočítám, jak mě bolí rameno ze squashe. Náo jo, když neumím brzdit a naperu to přímo do zdi, abych zahrála míček. tak co bych čekala....

Asi vím, proč na kámoše působím jinak. Dělám míň blbostí a mnohem víc se věnuju přemýšlení neboli snění o ničem. A to je jenom dobře.

Ty vole! Tak takhle dlouho jsem nikdy těch pár vět nepsala. Já se snad na tom noťasu nikdy nenaučim psát rychle! Ob písmenko se vracím, protože mám špatně napsaný ěščřžýáíé. Třeba si zvyknu.

Mám strašlivou a odzbrojující chuť zapojit se do nějaké blogové soutěže. Jenže kde nic, tu nic.

Ještě,že mám ten blog. Nikdo mi tak nerozumí jako tenhle můj miláček. Rodiče plaší s příjímačkama, ale když mě silně nebaví se učit ... kord matiku. Ale chtěla bych se dostat na školu, to jo.

"Život nám nedá nic zadarmo. Pokud chci něčeho dosáhnout, musím pro to udělat maximum. ... Musíme spoléhat jen sami na sebe. Ve skutečném životě se i zpřátel stanou konkurenti. ... Neměli bychom se rychle vzdávat. Pokud nám to za to stojí, nezbývá než bojovat!" (neřešit! píšu referát z občanky)

Ale něco na tom je. Vyhrávají ti, co mají ostré lokty a jazyk jako břitvu. A co my? Co my, šedé myšky a střední drzounky? Musíme se opravdu stát bezohlednými, abychom něčeho dosáhli? Nekoukat napravo, nalevo, nedbat na ostatní...
Nedovedu si to představit. Vážně ne. Ale co mi zbyde?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama